Tak prej nás čeká epidemie a máme mít připravený zásoby a vodu a generátory a jánevimco. Virus nechytím, protože až na ty spojivky jsem byla za posledních 10 let nemocná jen v říjnu 2016, měla jsem tři dny rýmu, a předtím v roce 1999 jsem měla dokonce nemocenskou, ale to bylo kvůli osmičce vpravo dole a dělali mi to na chíře.
Tipuju, že až přejde epidemie a lidstvo se početně redukuje o třetinu a nastane zombie apokalypsa, budu zrovna v práci nebo nejspíš někde v zácpě. Nebo v tunelu Blanka. Ani na jednom z míst nebudu schopna poznat, jestli zombie apokalypsa už je, nebo ještě není, protože apokalypticky vypadaj prostě furt.
Takže prostě jednou vyjedu na Povltavský a tam budou exlidi žrát současný lidi. Nejspíš se mi podaří dojet domů. Jídlo máme tak na tejden. Apokalypsu odhaduju tak na půlku března. Řeknu vám, tahle vize konce světa je slušný palivo pro moji bujnou fantazii.
Představuju si, jak za soumraku opouštím příbytek na voze taženém Eliášem, s Růžou po boku, ozbrojena synovou vzduchovkou a rabujeme nejbližší obchody, abych zachovala potomstvo při životě. Samozřejmě se nebudu česat a namaluju si takový ty černý válečnický pruhy na ksicht, aby ze mě šel strach. Taky bych si měla sehnat ten vůz a nějak ho vytunit, chtěla bych něco, jako měli v Římě, takový ty dvoukoláky. Ale muselo by to mít nákupní košíky, abych tam mohla dávat ty narabovaný věci. Budu nosit něco, co za mnou bude vlát. Designově to mám zpracovaný, tak snad seženu nějakej model, co dojede aspoň do Lidlu. Jdu googlit, jestli je britka vhodná do tahu. Držte mi palce a těším se na viděnou.
