Generace Z irl

Podle Wikipedie je pro generaci Z typický život online a ve vysokém tempu.

Hahahahahaha.

Sobota.
"Zlatíčko, ráda bych zítra vyrazila okolo desáté. Ráno."
(po 5 minutách)
"Mluvilas na mě?"
"Ano, říkala jsem, že bych ráda..."
"Já jsem tě slyšela."
"Tak proč se ptáš?"
"Zkouším, jestli si to pamatuješ."
(hluboký nádech, výdech, nádech, výdech)

Neděle, 8:30
"Vstávejte, snídaně, pojedeme na výlet!"
"My?"
"Ano."
"Teď pojedeme?"
"Ano."
"Kam?"
(tlumeně) "Tímhle tempem leda do prdele."
"Heeeej... do prdele nejedu."
"Promiň, měla jsem na mysli Český ráj."
"K" (už neříkají OK, je to dlouhý, říkají "K".)

10:30
"Už bychom mohli vyrazit."
"Ups, to nedávám, musím si umejt vlasy."
(hluboký nádech, výdech, nádech, výdech)

11:30
(nervózně) "Mohli bychom už jet, prosím?"
(uvolněně) "Nevim, co si mám vzít na sebe...."
(hystericky) "Některou ze svých osmiset mikin třeba?"
"Cožeee?"
"Vem si prostě nějaký voblečení, kurvadrát, já už nevim!"
"Buď dobrá."
(hluboký nádech, výdech, nádech, výdech)
"Mikinu myslíš jakou k těm botám?"
"Jakejm?"
(povzdech) "No to nevim právě. Mám si vzít bílý?"
"Jdeme do lesa, ne na Fashion Week!"
(udiveně) "My nejdeme na Fashion Week?"
"Ne."
"Ale budou tam lidi."
"Velmi pravděpodobně."
"K."
...
"Tak já si vezmu falcony."
"Buď tak hodná."

12:30
(umytá koupelna, kuchyně, vypitá třetí káva)
(radostně) "Heeeej, mám vyfénovaný vlasy, už jen make-up a můžu!"
"Neuspěchej to."
(podrážděně) "To byl sarkasmus?"
"Kdepak, miláčku."
"K."

13:00
"Najíme se cestou?"
"No jestli se chceme vrátit, než padne sníh, tak budeme muset."
"Hele, a chtělas vůbec děti?!"
"Nechtěla, ale co už."

13:15
(v autě)
"Můžete koukat ven a ne do mobilů?"
(dvojhlasně) "Proč jako?"
"Protože jsem to řekla."
(jeden k druhému) "Kámo, hele, random srnka."

13:45
"Tak jsme tady, vystupovat."
(otevře dveře a rychle je zavře) "Tyvole, tam je zima, nikam nejdu."
"Ale jdeš."
"K."
...

"Jakoby já asi nastydnu."
(podruhé promlouvá od 13:15) "Same."

"Už tam budem?"
"Děláš si prdel?!"
"LOL. Jo. Buď dobrá."

16:00, cesta zpět
(ležérně ze zadních sedadel)
"Ale bylo tam hezky třeba, neříkám nic."

Holčičko moje

Ahoj,

moc si přeju, aby na tohle existovalo očkování.

Očkování proti lidem uvnitř suchejm jako troud, který si do Tebe budou projektovat vlastní představy a Ty budeš věřit, že to je doopravdy. Abys poznala, že jim chybí respekt.
Očkování proti lidem, kteří Tě budou potřebovat jako záložní zdroj pozornosti a navlíknou tu habaďůru do slušivýho kabátku.

Přála bych Ti, abys neviděla ubohost sociálních sítí, kde je jen tisícina obsahu hodnotná a zbytek je PR, zoufalost, osamělost, mindráky a tunelový vidění.

Abys v práci neviděla arogantní pajduláky, ale našla tam kámošky, kterým můžeš napsat kdykoliv a i když si to neřeknete, budete to vědět.

Aby se Ti dostalo respektu, kterej si zasloužíš.

Abys věděla, že rodina, kamarádi a vzdělání jsou jediný věci, který Ti nikdo nesebere.

Abys měla nadhled dřív, než ztratíš poslední iluze. Abys přesto měla srdce na dlani. Aby ses definovala tím, co máš ráda, a ne tím, vůči čemu se vymezuješ. A abys uměla žít jako profík.

máma

Nebinární vložky

Dneska jsem četla o tom, že Procter & Gamble ustoupil tlaku aktivistů, kterým vadilo, že na obalu Always je symbol Venuše. "Mezi jejich argumenty bylo zejména to, že ne všichni, kteří menstruují, jsou ženy, a ne všechny ženy menstruují."
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/procter-and-gamble-always-vlozky-genderova-neutralita-pohlavi.A191023_114944_domaci_vlc

Musela jsem si tu větu přečíst asi pětkrát, aby mi došlo, že to není tak, že ji nechápu, ale spíš tak, že ji nejsem ochotna přijmout.

Abychom si to ujasnili, jde o vložky, který se používají primárně v případě menstruace. Kupovat si je může každej, dělat si s nima může, co chce, třeba je používat na otop, jak je libo.
Menstruační vložky. Menstruace se děje zhruba tak, že každej měsíc takový vajíčko, který stejně jako miliony ostatních vajíček nedošlo svýho cíle potkat se spermií a je tudíž úplně plonkový, řekne nazdar a jde do háje a cestou s sebou urve, co může. A logicky teče krev. Jako když jste na blbým večírku, kde se ten největší ladykiller baví s nějakou úplně tupou flundrou, která vážně nemá úroveň, a rozhodnete se odejít, tak cestou aspoň shodíte pár skleniček a nakopnete vázu.

Když jsem bydlela u rodičů a kouřila jsem natajňačku z okna, dávala jsem vajgly do takový fajnový plechovky od holandskýho kakaa. Podle nebinární logiky jsem měla požadovat po firmě Van Houten, aby na plechovce nebyl kakaovej bob, ale obrázek vajgla z lehký marlborky.

Já teda měla pro vnoučata připravený jiný historky. Ale docela se na to těším, až jim budu vyprávět, že pamatuju, jak se začala ohejbat realita. Korektně.