V době bronzový se lidi naučili vyrábět slitinu mědi a cínu. V době ledový bylo sucho a prašno a pak byla Země pokryta ledem. Podle všeho teď máme dobu informační, síťovou. Každej žblept se šíří rychlostí světla a za 3% slevu na šunkovej salám lidská bytost předá kdejakýmu řetězci osobní údaje. Furt tu máme lidi, který se objevujou nový věci, ale pozornost mají vyndaný kozy nějaký pseudocelebrity na večírku. Nic novýho.
Člověče, postůj a přemejšlej, komu dopřáváš pozornost a přízeň, než se ti to sesype pod rukama. Vážně se chceš na sockách prezentovat vysmíváním se čemukoliv, tvorbou vlastního PR, byť jediný, cos stvořil, je blog sporný kvality? Fakt tam chceš mít fotky prsou v plavkách nebo bez? Smažeš to, než tvý děti vyrostou, nebo než to najdou jejich spolužáci? Nebo trváš na tom, že to jsi ty a jsi stejnej/stejná v opravdovým životě (pro lidi pod 25 - irl) a má to tak (tam) bejt?
Znáte pojem zájmový sdružení, žejo. Taky existujou různý kluby. Jsou tam chovatelé suchozemských želv, modeláři, šachisti. Jsou to tedy uskupení lidí, který mají něco rádi, zajímá je to. Možná to vidím nakřivo, ale doba síťová (už ten název trochu naznačuje, že to má díry, hehe) je doba uskupování lidí, který něco nemají rádi nebo se něčeho bojí, samoty nejspíš, a lidí, který tvořej clustery. V takovým clusteru se řekne, že holky z Instagramu jsou krásný a holky z Twitteru chytrý. Nabalí se na to hromada validátorů – uživatelů, který daný tvrzení budou rozvíjet a lajkovat. Bodejť by ne. Protože jsou členy, protože to okolo nich tvoří ochrannej val. Nenašli se navzájem proto, že by chtěli sdílet zájem o něco, ale proto, že na internetu je získání zájmu a pozornosti snazší a snazší je především získat pocit, že nejsou sami.
Člověče, postůj a přemejšlej. Slyšels o tom, že telefony poslouchají a pak ti nabízejí reklamu podle toho, o čem mluvíš? Fakt by se jim to vyplatilo? Není to spíš tak, že jsi podle chování na síti předvídatelnej? Nebojíš se toho, že jsou tvý emoce, vyhledávání, vyplněný kvízy, přečtený články a prohlídnutý obrázky sumarizovaný do nul a jedniček, zatímco velmi pravděpodobně neznáš lidi u vás v ulici jménem? Já teda jo.
P.S.
Po měsících bez denního kontaktu se sockama považuju za skoro strašidelný, jak je tahle konstrukce životaschopná a dravá, dostala se ke mně, i když jsem ten den zapnula jen Počasí a Kalendář. Bohužel teda tweet o tom, že něčí psi zabili kočku.
Žádné komentáře:
Okomentovat